Introverti musí každý den bojovat sami se sebou. Napříč západním světem se vyžaduje aktivnost, ambicióznost a komunikativnost. Jenže co dělat, když zrovna vy jste zaměření trochu jiným směrem a hektický život se spoustou každodenních podnětů nezvládáte stejně přirozeně jako extroverti?
Jak můžete jako introvert uspět ve škole, v práci, na brigádě apod.?
Rozdíl mezi introvertem a extrovertem
Každý z nás už někdy slyšel, jakým chováním se tyto dva typy osobnosti liší. Ale znáte faktor, který je od sebe zásadně odlišuje?Je to čerpání energie.
- První možností je, že se člověk „dobíjí“ kontaktem a komunikací s druhými – to je případ extrovertů.
- Druhou možností je regenerace o samotě, bez větších podnětů. K těmto lidem se řadí introverti.
Příliš velká stimulace je obírá o energii. Introverti pak mají potřebu stáhnout se do ústraní, jelikož jsou na čase stráveném o samotě bytostně závislí. Bez dostatku klidu jsou dokonce podráždění a vyčerpaní.
Můžeme říci, že extroverti potřebují v první řadě impulzy zvenčí, aby získali energii, naproti tomu introverti se „nabíjí“ nejlépe v naprosto klidovém stavu a zároveň potřebují více času k získání energie zpět.
Pro váš úspěch, ať už je to ve škole, v práci, při volnočasových aktivitách, si nejdříve musíte uvědomit tyto svoje potřeby. Chovat se podle toho, co vaše tělo žádá je to nejjednodušší, co pro sebe můžete udělat.
Neurologické výzkumy
Podle nejnovějších studií své introvertní založení stejně nemůžete příliš změnit. Rozdíly v povaze jsou totiž dány fyziologií mozku. Přímo zde můžeme najít příčiny toho, proč jsou introverti takoví, jací jsou.
Ve srovnání s extroverty lze u introvertů například trvale naměřit vyšší dávky elektrické aktivity. Vyšší energetický výdej byl doložen v předním laloku, kde se nachází centrum učení, rozhodování, vzpomínek a řešení problémů.
Introverti tedy ke zpracování dojmů spotřebují více energie, a rychleji se tak vyčerpávají. Americké lékařce Debře Johnsonové se podařilo doložit, že introverze je v uvedené části mozku spojena s rychlejším prouděním krve.
Kromě toho krev proudí jinými cestami než u extrovertů a urazí přitom delší vzdálenost. To je také důvod, proč introverti potřebují více času na přemýšlení či reakce.
A taky je v tom chemie…
Další rozdíl je v odlišných neurotransmiterech – chemických látkách, které ovlivňují aktivitu mozkové kůry. U extrovertů převažuje neurotransmiter dopamin, který se stará o motorickou aktivitu, zvědavost, touhu po změně a očekávání odměny.
Introverty ovlivňuje převážně neurotransmiter acetylcholin, jenž je důležitý pro koncentraci, využívání paměti a učení. Proto extroverti tíhnou spíše k radosti, vzrušení, množství podnětů, jsou ochotnější přijímat rizika atd.
Naproti tomu introverti předtím, než se do něčeho pustí, kladou velkou váhu na přesné pozorování a poslouchání. Rádi se vyhýbají konfliktům a jsou zřídkakdy ofenzivní.
Tímto lze biologicky vysvětlit, proč extroverti čerpají energii z aktivního jednání orientovaného navenek, zatímco introverti nacházejí sílu v klidném prostředí.
Když si to konečně uvědomíte a přestanete se snažit o to, co nejste, objevíte, že…
Ano! Jako introverti jste ve spoustě věcí dobří. Možná, že se vám to nezdá, ale i vy máte na poli studia či v zaměstnání hodně co nabídnout (nejen extroverti). Nejdříve ale musíte překonat svůj (u každého jinak silný) sklon k sebepodceňování se.
Určitě u sebe najdete některou z následujících předností, kterými introverti vynikají:
- obezřetnost
- důraz na podstatu
- soustředěnost
- naslouchání
- klid
- analytické myšlení
- nezávislost
- vytrvalost
- psaný projev
- empatie
Stačí si svých předností být vědomi, cíleně je rozvíjet a používat. Obezřetnost vám slouží k tomu, že při kontaktu s druhými postupujete rozvážně, nevrháte se do věcí po hlavě, čímž si zejména v zaměstnání můžete získat respekt a pochopení.
S tím souvisí to, že si sdělované informace či rozhodnutí důkladně promýšlíte. Díky důrazu na podstatu předáváte ostatním sdělení, která mají hloubku.
Ve vztazích dáváte přednost pevným přátelstvím s několika lidmi než povrchním známostem. Soustředěnost vám pomáhá skvěle se koncentrovat, což s sebou přináší vyšší výkony – hodí se jak při studiu, tak v zaměstnání.
Dále introverti zpravidla umějí naslouchat druhým. Pro komunikačního partnera je cenné, že mu introvertní protějšek věnuje celou svou pozornost. Vhodné je to pro budování vztahů, při různých jednáních nebo při řešení konfliktů.
Jste také nezávislejší, jelikož nejste tolik odkázáni na zpětnou vazbu jako extroverti (pokud neuvažujeme introverty s dominantní pravou polovinou mozku, kteří reagují emocionálněji). Tato nezávislost se projevuje tím, že umíte být snadno o samotě – dosáhnete samostatnosti a vnitřní svobody.
Za další přednost můžeme označit vnitřní klid. Podle výzkumů vnitřní klid dosahovaný meditační aktivitou způsobuje lepší účinnost mozku – pomáhá snížit celkovou aktivitu mozku a zároveň není nutno vynakládat tolik energie. Introvert se tak může soustředit na důležité úkoly.
Vnitřní klid je zároveň uklidňující pro jeho okolí.
Tak co? Ještě o sobě pochybujete? Pokud u sebe pozorujete některé z uvedených předností, nebojte se je využít ve svůj prospěch! Vždyť toho máte tolik co nabídnout!
Pokud se chcete dozvědět něco o sobě, nebo mít přehled o tom, jací jsou lidé a co je pro ně důležité a zlepšit si tak svou schopnost jednání s nimi, zůstaňte s námi :-).