Zkusili jste se někdy zamyslet, jak by to vypadalo, kdyby neexistovaly peníze? Ne? Jeden chlapík původem z USA ano. Jmenuje se Jacques Fresco a jeho myšlenky (nejen o peněžní ekonomice) jsou hodně zajímavé.
Proč vlastně máme peněžní systém a odkud se vzal? A jak by mohl být svět lepším místem pro život, kdybychom peníze nepotřebovali?
Sociální inženýr a myslitel
Jacques Fresco je americký filosof, sociolog, sociální inženýr, architekt, designér a futurolog. Narodil se v roce 1916, v Brooklynu v New Yorku, a přes svůj opravdu vysoký věk je stále pracovně činný. Jeho celoživotní práce by se dala v krátkosti popsat jako snaha o racionální využití všech dostupných vědeckých, psychologických a sociologických poznatků pro lepší buducnost celého lidstva a ochranu planety a její přírody. Nepřekládá však pouze své myšlenky, ale i konkrétní řešení.
Ve světě se Fresco stal známým především díky The Venus project – projektu, který zásadně mění pohled na život člověka a fungování společnosti. Součástí Venus project je i stejnojmenná nezisková organizace založená Jacquesem Frescem, která má za cíl zlepšit současné společenské uspořádání.
Jak to celé funguje?
Ptáte se jak? Hlavní myšlenkou je tzv. ekonomika založená na zdrojích (Resource Based Economy), což je ekonomie, ve které jsou zdroje přidělovány (rozpočítávány) pomocí počítačového systému. Základ je v aplikaci vědy a technologie v zájmu člověka a společnosti. Stroje jsou totiž v každém ohledu efektivnější než lidská práce a bylo by tak podle Fresca plýtváním využívat lidskou práci když to není třeba. V takové ekonomice by nebylo peněz vůbec potřeba, jelikož lidská práce by byla kompletně nahrazena prací strojů a cenový systém by zde neměl místo – nabídka a poptávka by byla zjišťována pomocí přímého digitálního sledování poptávky lidí a nabídky automatizovaného průmyslu.
Jacques Fresco nejenže ve svém návrhu uspořádání společnosti peníze nepotřebuje, dokonce používání peněz jako takových odmítá. Podle něj peníze neřeší problém ekonomické vzácnosti a mají dalekosáhlé (negativní) dopady na všechny oblasti lidského života. Vliv prostředí (ovlivněném existencí cenového systému) na lidské chování a správný design prostředí, jež by nezpůsobovalo sociálně patologické jevy, je také podstatnou součástí projektu.
V rámci projektu Fresco vypracoval přesné technické návrhy samostatně udržitelných měst, podle kterých by se mohlo okamžitě stavět. Ostatně ve floridském městě Venus, podle kterého projekt dostal název, deset staveb navržených Frescem stojí. Nachází se v nich ústředí a výzkumné centrum projektu.
Filmová podpora projektu
Přestože projekt odstartoval už v roce 1975, u nás je stále minimálně známý. Nedá se však říct, že by tým kolem Jacquesa Fresca dělal pro jeho zviditelnění málo. Během let vyšly tři filmy pod souhrnným názvem Zeitgeist (Duch doby), ve kterých jsou prezentovány myšlenky projektu. Jako první to byl Zeitgeist: The Movie. Dokument o třech kapitolách navádí k zamyšlení, v jaké společnosti jsme žili a dodnes žijeme. Doslechnete se o zrodu křesťanství, uměle vystavěného na vypálených základech historické a astronomické mytologie, případně o způsobu hromadění bohatství prostřednictvím k tomuto účelu vytvořených válečných konfliktů.
Hovoří se zde i o postupném ukrajování svobod lidí pod zástěrkou tzv. „války proti terorismu“ a o okolnostech samotného útoku na WTC dne 11. září 2001. Zajímavé je též shrnutí některých méně známých informací o americkém Federálním systému rezerv a pojednání o tom, kdo vlastně stojí za oponou. Informace v dokumentu obsažené byly shromažďovány po dlouhou dobu a seznam zdrojů je k dispozici na oficiálních stránkách projektu Zeitgeist.
Druhým filmem je Zeitgeist: Addendum. Jak již z názvu vyplývá (Addendum = přídavek) navazuje na předchozí úspěšný dokument Zeitgeist. Snímek rozkrývá, jakým způsobem ve skutečnosti funguje Světová banka, Mezinárodní měnový fond, americký FED (centrální banka), CIA, velké americké korporace a další finanční a vládní a náboženské instituce. Film ukazuje, jak jsou ovládané mocí peněz a jejich zájmy jsou v přímém střetu se zájmy společnosti. Venus projekt je navrhován jako možné řešení. Současně jsou navrženy konkrétní kroky k oslabení peněžního systému.
Zatím posledním filmem je celovečerní dokument Zeitgeist: Moving Forward. Prezentuje důvody pro nutnost přechodu ze současného socio-ekonomického měnového paradigmatu. V první části pojednává o tom, co je pravdy na naší oblíbené omluvě různých povahových a zdravotních deformací tzv. „genetickým předpokladem“. Ukazuje nám, že problémy mají kořeny daleko hlouběji a že pro jejich odstranění je zapotřebí změna hodnotového žebříčku a vztahů ve společnosti. Dále řeší, jaký mozek vlastně ovládá onu „neviditelnou ruku trhu“, jak trh funguje, kdo na něm profituje a kdo na to naopak doplácí. Představuje koncept „ekonomie založené na zdrojích“, kde hlavní hybnou silou nejsou peníze virtuální hodnoty, nýbrž nerostné, energetické, lidské a jiné zdroje – tedy skutečné hodnoty.
Všechny tyto filmy jsou volně dostupné na internetu, např. na Youtube. Kromě nich vydal Fresco také knihu s názvem Nejlepší, co za peníze nekoupíte, ve které shrnuje hlavní principy své životní práce a projektu Venus. O něm samém William Gazecki vytvořil semi-životopisný film: „Budoucnost podle designu“.
Budoucnost je stále otevřená
Myšlenky a návrhy Jacquesa Fresca mohou být pro hodně z nás otevřením očí, v čem vlastně žijeme. Informace tohoto druhu totiž v televizi neuvidíte. On ani není důvod vám je ukazovat. Informovaná a vzdělaná veřejnost je to poslední, co si mocní lidé tohoto světa mohou přát. Já sama jsem nechtěla věřit, v jak dokonale propojeném světě žijeme a kam jako společnost díky naší zaslepenosti směřujeme. Frescovu práci jsem objevila přes jednoho kamaráda, který mi doporučil jeho filmy. Viděla jsem dva z jeho filmů – The Movie a Moving forward. Oba mě natolik zaujaly, že jsem si začala o jejich autorovi zjišťovat víc a musím říct, že se s jeho pohledem na fungování společenského života ztotožňuji. Podle mě je Frescův koncept životaschopný a mohl by znamenat obrovský krok pro lidstvo směrem k lepšímu, jen by se musela společnost spojit v tom, co chce. A k tomu bude asi potřeba ještě hodně času.